1. Den Trip to Benelux

Podobně jako předchozí roky jsme i letos vyrazili na trip, tentokrát směr Benelux. A opět, podobně jako loni, každý den pracujeme na blogu, který přiblíží naše zážitky blízkým našim srdcí.

Oproti předchozím rokům ale máme několik změn. První změnu představuje sedmý člen posádky, sociolog. Druhou změnou je začátek naší cesty. Z důvodu úspory času jsme si zapůjčili auto až v den odjezdu. Z tohoto důvodu jsme na trip vyrazili v několika etapách.

První skupina, s pracovním názvem studenti, vyrazila ráno vyzvednout auto, nakoupit bomby, a jídlo na trip. Druhá skupina, pracující, vyrazila z Lanškrouna v poledne a poslední skupina, home/train office, vyrazila opět v poledne ale z Brna.

Já jsem byl součástí skupiny n.3, v České Třebové se ke mě připojil jeden trosečník, který se zdržel v lokální nádražce, a v Praze se k nám připojila skupina n.2. Tato skupina uvázla v Bageterii, ačkoliv byla posilněna dezinfekcí. S pomocí šaliny, která jezdí v podzemí, jsme se dopravili ke skupině n.1, přivítali se se starým známým autíčkem, nalodili se, a vyrazili směr Holandsko.

Usazení v autě odpovídalo klasickým pořádkům: vpředu byznys, vzadu párty. Já jsem ale vyšel ze zavedených pořádků. Jakožto čerstvý, úspěšný absolvent vysoké školy, a po pracovní době, jsem měl, co oslavovat. Tak jsem se připojil k zadní části auta a řidiče jsem ponechal jediného střízlivého. Cestu jsme si zpříjemňovali chlazenými pivky, vzpomínkami na Balkán, vykládáním co je nového, a průběžným karaoke.

Jediná nepříjemná věc, která se mám stala byla, že Řízek v rámci oslavování polil sebe, svůj batoh, a konzervy s fazolemi pivem. Chvíli jsme mu pomáhali čistit jeho batoh a pak pokračovali dál.

O půlnoci jsme dali pozdní večeři nakládaných špekbuřtů, nakrmili naši káru a pokračovali na místo přespání. Na něj jsme dorazili v jednu ráno, chvíli bojovali s větrem abychom postavili stany, a šli jsme spát.

Velký dík patří Béďovi, že nás dovezl až do Holandska. A Řízek bude další den nosit hula hula náhrdelník.

Fíla