Dvanáctý den

V brzkých ranních hodinách nás budí ve stanu nepříjemný vítr, vstaneme tedy a dopneme rozepnuté dveře, které lítají tam a zpět, v tu chvíli se přiženou dva divocí psi a vyřizují si velmi agresivním způsobem před našim stanem své spory. Naštěstí se během chvilky rozutečou zase pryč a my podělaní až za ušima znovu usínáme.

Po probuzení nás čeká klidné ráno a putování na černohorské pobřeží. První zastávkou je ostrůvek s malebnou vesničkou Svatý Štěpán, jenže zdání klame, vesnička je jeden velký komplex luxusního hotelu, kam je civilistům vstup zakázán. Pokocháme se aspoň pěkným výhledem a frčíme dál. Před námi se objevuje město Budva, obdivujeme úzké uličky starého města a pak se na necelou hodinku rozvalíme na místní pláži plné lidí a velkého množství vyplavených řas. Krátkým přejezdem se dostáváme do města Kotor, dalšího z mnoha historických měst na jadranském pobřeží. Opět následuje stejný scénář: historické město a návštěva pláže plus nějaké přilepšení zmrzlinkou.

Poslední bod programu dnešního dne je město Tivat, tady hledáme nějaké vhodné místo na večeři a tím se nakonec stal hamburger v místním typickém chlebu podobnému pitě.

Po vydatné večeři jsme se vydali hledat místo noclehu, to nacházíme na zapadlé pláži, kde sledujeme krásný západ slunce. Za rychlého stmívání rozděláváme celtu, ale přes extrémní vítr, který přivanul od moře ji musíme zatížit kameny, aby nám neuletela. Uléháme do spacáků úplně zakuklení, protože každou chvíli nás zavalí závěj písku.