6. den Trip to Benelux

Ráno nás přivítalo v Bivakzone na okraji belgického městečka Eeklo, na jednom z míst, kde se v této zemi dá legálně kempovat v přírodě. Někteří z nás šli nejprve prověřit kvalitu sociálního zařízení na nedalekém hřbitově. Jakmile jsme se znovu sešli, každý si zařídil vlastní snídani. Pak už stačilo jen naskládat věci do auta a vyrazit směr Bruggy.

Naše první kroky v tomto nádherném městě vedly do historického kostela, odkud jsme pokračovali rovnou do kavárny. Tady prostě nešlo odolat vyhlášeným vaflím s poctivou čokoládou. Následovala procházka uličkami lemovanými vodními kanály, které člověku okamžitě připomenou Benátky. Po prohlídce další sakrální památky jsme zavítali do místního pivovaru, kde jsme ochutnali lokální speciál a dozvěděli se zajímavosti z historie jeho vaření. Nakonec jsme se vrátili k autu, které na nás naštěstí čekalo schované v chládku podzemních garáží, a vyrazili jsme vstříc francouzskému Dunkerku.

Po příjezdu jsme se hned svalili na pláž. Zatímco první skupinka hlídala věci, druhá se vrhla rovnou do vln. K zahnání hladu pak posloužila rychlá svačina v podobě nizozemského česnekového sýra. Když jsme se následně snažili smýt ze sebe mořskou sůl, narazili jsme bohužel jen na nefunkční sprchu. Nezbývalo tedy než popojet do sousední vesničky Leffrinckoucke, kde už se poštěstilo. Osvěžení jsme vyrazili směr Lille, i když nám cestu poněkud okořenil jeden nejmenovaný člen posádky, který měl neodkladné nutkání zamořit celé auto Romadurem.

Po tomto čichovém zážitku jsme se přesunuli k další zastávce, slavnému velodromu André-Pétrieux v nedalekém Roubaix. Toto místo je skutečnou ikonou, právě zde totiž leží cílová páska jednoho z nejstarších a nejdrsnějších cyklistických závodů světa, Paříž-Roubaix, kterému se pro jeho náročnost a jízdu po dlažebních kostkách přezdívá ‚Peklo severu‘. Když jsme nasáli trochu sportovní historie, doplnili jsme zásoby v místním Lidlu, kde jsme pořídili rovnou večeři i zítřejší snídani. Se setměním nás čekal už jen přesun zpět za hranice do Belgie, kde jsme na noc zakotvili v dalších z tamních Bivakzone jako předešlý den, ale tentokrát kousek od Gentu.

Po příjezdu na místo jsme ještě s napětím dokoukali infarktový závěr zápasu mistrovství světa mezi Argentinou a Egyptem. Jakmile opadly emoce, pustili jsme se do budování tábora, stany jsme si tentokrát rozložili na připravených dřevěných plošinách. K večeři pak přišla vhod slepičí polévka s chlebem. A protože už bylo dávno po Večerníčku, stačilo už jen zalézt do spacáků a jít na kutě.

Maty