30.11. Wádí Bani Khalid, wádí Hawer

Ráno se na nás přišel podívat velbloud, byl zvědavější než my a zase měl větší odvahu než já. Dostatečně dlouho nás okukoval a potuloval se okolo. Mezitím vyšlo sluníčko, ale pořád ještě bylo příjemně chladno. Překvapivě chladněji než na jiných místech, kde jsme spali. Trochu déle jsme balili, včera v té písečné bouři jsme si udělali ve věcech hokej. Cestou zpátky si užíváme jízdy v písku a při návratu do prvního údolí volíme cestu, která je skoro jako sjezdovka. Líbí se nám to, tak jedeme ještě jednou dokola.

Pak už se s pouští loučíme a jedeme do Wádí Bani Khalid. V horní části je tu hodně známé a vyhledávané přírodní koupaliště a v dolní je kaňon zvaný také Wádí Hawer a tam jedeme nejdříve. Celý kaňon má kolem 6km a k jeho projití je třeba 4-6h + cesta okolo zpět. To je lákavé, ale museli bychom tu být dříve a bez dětí. Potkáváme další skupiny, které šly cca 40min tam a zpátky, uděláme to podobně. Hned za začátkem jsou přírodní skluzavky, kde se děti vyřádí. Dále přelézáme balvany, brodíme a plaveme. Dojdeme až k vysokému vodopádu s jezírkem, ten obcházíme zprava. Lenku s Davidem necháme pod vodopádem odpočívat a jdeme si s Anetou a Otou projít ještě kousek. Zpátky jdeme místy jinou trasou a prolézáme pod skalou.

Za soumraku si prohlížíme ještě turistickou část wádí, pěkné, ale dost civilizované. Nejhezčí je cesta zpátky po falaji. Na parkovišti se rozhodujeme, že si na 2 noci najdeme ještě ubytování. Nacházíme si přes Airbnb domek hned u pláže v Ras al Hadd. Večer se ještě jdeme s Otou podívat na pláž, zda nenatrefíme na želvu, protože na tuto pláž chodí klást vajíčka, ale už je pozdě. Nacházíme alespoň želví stopy.