10.11. Cesta do Wadi Al Abyadh

Dopoledne se ještě koupeme a balíme, na pláži potkáváme místního potápěče, který nám nabízí obrovskou mušli velkou jako talíř, vylovil ji z hloubky 10metrů a hledal v ní perly, nenašel žádné, tak ji alespoň sní. Nabízí nám ji, že ji můžeme ugrilovat přímo v mušli, ale odjíždíme, nemáme lednici ani odvahu. Davidovi dává na ruku miminko langusty, je asi 2 cm velké a schovávalo se v té mušli před rybami. Pak ještě vytahuje právě ulovenou sépii, tak se dozvídáme o neškodných přísavkách (narozdíl od těch, co mají chobotnice) a další zajímavosti o mořském životě. 

Kolem poledního odjíždíme a míříme na jih do hor, doplňujeme užitkovou vodu a v Barce stavíme v LuLu hypermarketu doplnit zásoby. Ještě nemáme zmáknutou místní nabídku, tak nám nákup zabírá dost času, ale alespoň kupujeme plyn i s jednoduchým vařičem, vzdáváme snahu koupit 2kg bombu na náš vařič, jednak stále nevíme, zda tu mají stejné závity a druhak je obchod, kde je mají na kraji Muscatu (čili daleko) a následující 2 dny zavřený. No a v neposlední řadě tohle vyjde levněji. V obchodě objevujeme i pestrou nabídku hotových jídel u pultu (na místě vařených), což řeší to, že už je zase dávno odpoledne. 

Pokračujeme konečně do hor, ale sluníčko nekompromisně zapadá kolem šesté, to je na nás příliš brzy, opět hledáme nocleh za tmy. Tentokrát ve wadi a tak naše první offroad kilometry a první brody absolvujeme za tmy. Naštěstí máme (jak by řekli včera Frantíci) true-offroad car, tak to není pro něj žádný problém. S trochou štěstí nacházíme v kamenném poli písečné místečko pod stromy, v ohništi jsou ještě žhavé uhlíky. Dokonalost kazí jen to, že Ománci po sobě zanechávají všude hrozný nepořádek a i tady je dost odpadků. Na pláži chodili ráno uklízeči, kdo to jezdí sbírat sem...? Stavíme stany, přikládáme na oheň a koupeme se v průzračné vodě skromného toku. Na obloze se objevují hvězdy, tady nás bude rušit maximálně kvákání žab, které hromadně uskakují před našimi kroky.