Fujikawaguchiko - 4-5.den
Včera jsme byli celý den na cestách, stáli jsme před rozhodnutím, co dál. Věděli jsme, že chceme pomalu zamířit směrem na Kjóto, přesto se nabízela jedna možnost, jak se ještě...


Publikováno: 06.03.2025


























Kjoto nás uchvátilo. Nevěděli jsme dopředu, jak dlouho tady zůstaneme, a nakonec jsme zůstali dlouho. Vlastně tu pořád ještě jsme. Po dvou dnech strávených v horách na Mt. Fuji jsme si nedokázali představit, že se najednou ocitneme v městě plném kultury a nažehlených gejš v kimonách. Ubytovali jsme se ve čtvrti Gion v centru města. Později jsme zjistili, že je to právě původní gejšská oblast.
Celkově je Kjoto velmi historické město. Bylo to původní hlavní město Japonska. Věděli jsme, že je v něm spousta kultury a historických chrámů, ale že bude tak velké a rozlehlé, to jsme netušili. Vydali jsme se do nejznámějších chrámů – Chion-in, kde se právě konal obřad. Při vstupu do chrámu jsme si museli sundat boty. Osm mnichů přišlo a začalo hrát na nejrůznější nástroje a s hlasitým „ooohm“ pronášet modlitby. Další naše kroky vedly do chrámu Kiyomizudera, kde jsme pozorovali krásný západ slunce.
Kromě kultury jsme v Ktjoto zažili spoustu dalších japonských tradic. Prošli jsme se po tržišti Nishiki Market, kde jsme objevili spoustu fascinujících věcí. Mnohé z nich jsme ani nepoznali – všude nápisy v japonštině. Nakládaná zelenina nejrůznějších barev a tvarů, mořské plody, malé chobotničky na špejli, hůlky i nejrůznější dekorace.
Kjóto je velmi rozlehlé, chrámů je tady nepřeberně a nedají se všechny vidět. Zaujal nás Zlatý pavilon na jezeře Kinkakudži. Vypravili jsme se také do bambusového lesa na okraji Kjóta. A jednou z velkých turistických atrakcí je cesta tvořená bránami torii u svatyně Fushimi Inari. Je to opravdu rozlehlý komplex, kde se prochází nekonečnou cestou bran. Všechny jsou červené a po cestě je několik buddhistických zastavení. Objevili jsme zde i posvátný strom, pod kterým, když se projde, přestanou člověka bolet kolena a záda.
Další japonská tradice je onsen. Jsou to lázně, oddělené zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. Mají přísná pravidla, například nejsou povolena tetování. Před vstupem jsou mini sprchy a polévací barely s vodou. Samotný onsen je pak velmi horká lázeň, určitě přes 40 stupňů. Rozhodně zahřeje. Onseny jsou typické po celém Japonsku, protože v zemi je několik termálních pramenů. Onsen jsme navštívili a určitě to ještě zopakujeme.
Více než sushi se tady jí ramen, hlavně teď v zimě. Je to vývar s nudlemi, uvařeným vajíčkem a nejrůznějšími ingrediencemi, částečně hůlkami a částečně lžící. Všichni jsou tady neskutečně milí. Místní dopravou už jezdíme suverénně. Zítra nás čeká výlet do Nary, tak snad se neztratíme.