Hakone - 3.den

Dnes ráno jsme se na nějakou dobu rozloučili s rušným Tokiem a vydali jsme se na cestu po Japonsku. První naše zastávka byla ve městě Hakone. Jeli jsme vlakem a pak ještě autobusem asi 2 hodiny. Hakone je malé městečko, které je známé hlavně jako lázeňské město a v největší míře jako vstupní brána k posvátné hoře Fudži. O Fudži jsem hodně četla a slyšela. Je to nejvyšší hora Japonska, měří přes 3000 metrů – sopka, která je teď v zimě pokrytá sněhem. Spatřit Fudži je sen každého cestovatele. Co jsem ale neviděla, je to, že paradoxně v zimě je viditelnost a pravděpodobnost spatření nejvyšší! A tak jsme to zkusili.

V Hakone jsme si nechali batohy na hotelu a vyrazili rovnou k jezeru Ashi. Jeli jsme místním autobusem, kde jsme byli jediní Evropané. Dojeli jsme až do městečka Motohakone přímo na břehu jezera. Odtud se nám naskytl nádherný výhled na horu Fudži i s červenou japonskou bránou, která scenerii dokreslovala.

Zjistili jsme, že po jezeře se dá projet na lodi. A protože je mimosezóna, možností bylo hodně. Vydali jsme se na jezero a prohlédli si horu i z vodní plochy. Pak už jsme se zase vrátili do Hakone a vyrazili na večeři. Místní restaurace jsou velmi malé, často se sedí na zemi nebo na malinkých židličkách, zamířili jsme do jedné z nich. Město má typický charakter horských výstupních měst – lidé se tady ubytují na jednu noc a ráno pokračují dál.

Poprvé jsme zkusili jídlo Tonkatsu – zní to hodně japonsky, ale je to vlastně vepřový řízek! Podává se ale s rýží a v této verzi k němu byla i příloha kari. Co mě ale nejvíc dojalo, byla pohostinnost v té restauraci. Lámavou angličtinou nám servírka překládala, co jaké jídlo obsahuje, a pak byla štěstím bez sebe, když jsme řekli, že to bylo moc dobré. Teď už jdeme spát, cítím obličej ošlehaný větrem na jezeře, příjemnou únavu a těšení se na další den.