Měli jsme opět pěkné počasí, i když to nebylo nejlepší počasí na procházku na sněžnicích, protože bylo horko!
Začali jsme ráno po snídani, trochu mi trvalo, než jsem si na ten pocit sněžnic zvykl. Pořád jsem šlapal na vlastní nohy a zakopával.
Ale bylo mnohem jednodušší jít přes hluboký sníh. Nohy se v tom tolik nezaboří a ze sněhu je zase snadno vytáhnete, protože sníh ze sněžnic tak nějak klouže.
Skvělý a zároveň stylový design.
Johannes nás provedl 2 dobrovolníky a 2 hosty. Byla to pěkná procházka lesem, který měl vždy oblasti, které byly úplně prázdné. Což, jak nám řekl johannes, je to proto, že vláda přesně plánuje, které stromy se kdy a kde těží. Za každý pokácený strom se také vysadí 3 nové.
Vyšli jsme na malou horu, dokud jsme neměli výhled na celou vesnici. Což nebylo tak těžké, protože tady ve skutečnosti žije asi 8 lidí.
Dobrovolníků je skoro víc než místních. Možná bychom mohli začít povstání...
Jako první věc bych si koupil myčku.
Znovu jsme sešli z hory a vrátili jsme se kolem oběda. Zbytek dne jsem využila k tomu, abych už začala balit to, co už nepotřebuji, a udělala jedno závěrečné praní.
Příští středu také opouštím husky farmu a pokračuji v cestě. Teď se na Anglii moc těším. Jeden měsíc bez deskových her mě přiměl opravdu těšit se na nějaké staré dobré D&D.
Dnes mě trochu bolelo v krku. Doufám, že to tak je a nebude to horší.
To by bylo velmi nešťastné.
